Naše maminka je moudrá a dobrá žena.
Je mi 32 let, prožívám existenciální krizi a přespávám na rozkládacím gauči mezi kulečníkovým stolem a kopírkou na vejminku v domě svých rodičů. Když jsem přišla "domů" s jedním kufrem, rodiče neřekli nic.
A tuhle, když jsem se chystala ven se svým kamarádem, a zkoušela jsem model černých šatů č. 1 a model černých šatů č.2, obrátila jsem se (přirozeně) s žádostí o radu právě na svou maminku. Maminka se na mě zahleděla svým přísným pohledem a trochu pohrdavě pravila: "No, s tvojí postavou... chovej se tak, abys je mohla, co nejrychleji svléknout."
Nemohu #1 dedikovat nikomu jinému!
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat<3 .. TérecBérec tu bude slídit :)
OdpovědětVymazatTo mě těší. Budu na oplátku tvou mysl naplňovat (tradičně) trochou toho nekorektního humoru a láskou bezbřehou!
VymazatVtipny i smutny. Preji, at je krize zazehnana, co nejdriv a at vis, ci jsi, jaka jsi, kde jsi, kam patris, co chces a tak. Ale, kdyby tohle nenastalo, asi nemuzes ve vysledku byt velka holka. A to prijde! Tesim se na dalsi podoby :-)
OdpovědětVymazatTo je takový ten typ krize, který bývá velmi růstový. A trochu to zveličuji. Tradičně. Děkuji, Lucko, za zprávu. A sama se už těším na další podoby! :)
Vymazat