Četla jsem mnoho o žárlivosti. Slyšela mnoho od svých přítelkyň, kamarádů, terapeutů a jiných. Tuším, že sebevědomí lidé nežárlí a je mi to jedno. Já žárlím. Ne nijak zásadně, ale jsem ostražitá. Celý svůj život si libuju ve vztahování k lidem, mám lidi apriori spíše ráda, nicméně zůstávám ve střehu. To dá rozum. Jsem holka od severu!
Včera jsem se poprvé "setkala" s ex mého kluka. Stála jsem uprostřed zahrady v teplých kamaších, pletenejch nadkolenkách a umolousaný sukni. Stála jsem tam v Crocsech od ovčích bobků, jíl na lejtkách, na hlavě včelařskej klobouk. Opřená o hrábě jsem u toho diskutovala se stoletou bábou L. Stála jsem tam jako Blažena, když ji Miluna v cabriu přiveze svatební oznámení.
Trochu mě to sere. Zrovna v tenhle moment jsem tam, ksakru, měla sedět v hedvábných šatech na větvi a hrát na loutnu!
"... z utěrky velkou večerní neuděláš."
Miluju jaro. Jehňata! Spadaný tlející listí od podzimu i obalený holínky jílem.
