Chtěla jsem to po minulém zamyšlení trochu odlehčit. Chtěla jsem napsat, jaké je to žít s "ajťákem", jaké je to se vzbudit ve dvě ráno a najít svého kluka v obýváku, kterak staví server na těžbu bitcoinů. Taky jsem chtěla napsat, jaké je to při noční cestě na záchod zakopávat o hromadu kabelů a lekat se v chodbě postávajících wifiboxů. Chtěla jsem napsat, co se mi děje, když se mě ráno budík zeptá, co od něj potřebuji, začně zpívat, blikat a tančit na nočním stolku. Ale až příště.
Napíšu o maličkostech. O radostech, které miluji, které mě těší a někoho z vás možná inspirují.
Miluju:
- Zanořování dlaně do pytle se zrním.
- Když v kapse zimního kabátu najdu zapomenutou balenou mandli v hořké čokoládě. (Nebo kilo. Ne mandlí. Korun!)
- Když přijdu do práce s čerstvě umytými a rozčesanými vlasy a kolega to nevydrží a zeptá se: "Mohu si sáhnout?"
- Když upachtěná stojím ve frontě u kasy a někdo za mnou řekne: "Nádherně voníte. Co je to za parfém?"
- Když jednou u nás v práci zazvonil kurýr a přinesl květinu na mé jméno.
- Zmrzlinu od Antonína. (Když zrovna nekončí na mých průměrných ňadrech... vlastně ne. Miluju ji bezpodmínečně. I na ňadrech!)
- Když se mi na černé šaty nevykydne meruňkový kefír, a když se mi na světlé halence neobjeví červená omáčka od špaget.
- Ranní pozdrav kolegů, kteří na zídce na dvorku popíjejí kafe. Přisednutí.
- Čas. Když je zima třeskutá a já mám čas, oškrábu led i z vedle parkujícího auta a pak se tetelím představou, jak jsem někomu ulehčila uspěchaný odjezd do práce.
- Ležet v srpnu na vlahé trávě a vyčkávat s pohledem upřeným na oblohu na padající hvězdy. Přát si. Vyčkávat až se sny vyplní.
- Snít.
- Usmívat se. Na své blízké. Na kamarády, rodiče, lidi. Neznámé. Zasmušilé. Pozorovat, co s lidmi dělá úsměv. Přijímat stydlivost, rozčarování, opětované úsměvy, nechápající výrazy. Čekat, až mě jednou odvezou RZ do Bohnic.
- Smát se. Nevtipným vtipům. Nekorektním a sprostým.
- Každý červenec se těšit na fotky Zemana ve člunu.
- Vůni vlhkých sklepů.
- Když počet schodů končí lichým číslem. Ideálně trojkou. Když dojdu domů bez šlápnutí na chodníkovou spáru.
- Energii jara.
- Sílu severu.
- Čerstvý vzduch po prudké letní bouřce.
- Stáčení medu do sklenic. Ten pomalý zlatý proud skládající se do malých listů a rozpouštějící se v jednolitou plochu.
- Vůni a teplo včelího úlu.
- Slovní hříčky. (Spíš-li s ním. Smím-li spím.)
- Když mi ten, koho miluju v noci v polospánku dá letmý rozespalý polibek na krk a přitáhne si mě do objetí.
- Malá sladká rajčata!
- Čerstvý hrášek.
- Vlašské ořechy, ze kterých se dá oloupat ta hořká tenká "kůžička".
- Neočekávané vzkazy a přání. (Post-it za stěračem, na kterém je přání krásného dne. Zubní pasta na zubním kartáčku, když rozespale v koupelně otvírám oči. Tajně zabalená sušenka k snídani.)
- Pozorování cizích oken. Po setmění, když je vidět lidem do kuchyní a obýváků. Fantazie o cizích životech a příbězích.
- Vůně ranní černé kávy.
- Východy a západy slunce.
- Pohled na Ještěd.
- Pohledy do krajiny, které tají dech.
- Náhody a osudy.
- Svou malou noční tajnou nahotu pod peřinou.
- Pohled na obraz "Malá mlha" od mé milované přítelkyně Zuzanky.
- Oždibování okurky v ginu s tonicem. Tu hořkost vyváženou svěžestí a sladkým pocitem na jazyku.
- Zvuk piána a klavíru!
- Lásku!
...
Možná tenhle seznam někdy doplním. Můj život je plný radostí a maličkostí!
Co milujete vy?
