Četla jsem mnoho o žárlivosti. Slyšela mnoho od svých přítelkyň, kamarádů, terapeutů a jiných. Tuším, že sebevědomí lidé nežárlí a je mi to jedno. Já žárlím. Ne nijak zásadně, ale jsem ostražitá. Celý svůj život si libuju ve vztahování k lidem, mám lidi apriori spíše ráda, nicméně zůstávám ve střehu. To dá rozum. Jsem holka od severu!
Včera jsem se poprvé "setkala" s ex mého kluka. Stála jsem uprostřed zahrady v teplých kamaších, pletenejch nadkolenkách a umolousaný sukni. Stála jsem tam v Crocsech od ovčích bobků, jíl na lejtkách, na hlavě včelařskej klobouk. Opřená o hrábě jsem u toho diskutovala se stoletou bábou L. Stála jsem tam jako Blažena, když ji Miluna v cabriu přiveze svatební oznámení.
Trochu mě to sere. Zrovna v tenhle moment jsem tam, ksakru, měla sedět v hedvábných šatech na větvi a hrát na loutnu!
"... z utěrky velkou večerní neuděláš."
Miluju jaro. Jehňata! Spadaný tlející listí od podzimu i obalený holínky jílem.
Holka, zapomen na Crocsy a teplaky. Ty tvoje kukadla a usmev,... nemela sanci ani v korunce od Tiffanyho :-D ale uplne chapu, jak ses citila. Zivot nas zkousi. Ale pak je zase vtipne, kdyz zjistime, co mela ve stejnou dobu v hlave "ta druha". Treba si zrovna nadavala za to, ze si na toho bedara na brade nenaplacala vic make-up a ze to mizna prehnala ze rtenkou. Ne nadarmo mi kdysi kdosi rekl, ze se nemam starat o to, co si o mne mysli druzi. Protoze oni maji stejne plnou hlavu toho, co si o nich asi myslime my a nemaji na nas cas :-D
OdpovědětVymazat